Hlavní stránka arrow Historie Jižáku
Víte, že...
...že na Jižáku žije 85020 obyvatel, z toho je 4,2% ve věku 10-14let...
 
Historie Jižáku

Historie

Po 2. světové válce probíhala v Praze výstavba na pankrácké pláni a na Kačerově. To ovšem nestačilo a tak bylo rozhodnuto na louce mezi tehdy nově připojenými městskými částmi Chodov a Háje vybudovat velké sídliště. Stavělo se na začátku 70. let, kdy s panelovými domy nebyly velké zkušenosti. Dokončení provázely velké problémy. Tím největším byla hlavně neexistence chodníků a nájezdových ramp pro kočárky (to zachycuje film Panelstory Věry Chytilové, natočený v této době). Ulice byly doslova rozryté stavební činností, chyběly obchody, školy, lékaři. Školy nestačily „polykat“ ohromné množství dětí, výjimkou nebyly třídy se 40 žáky, učilo se na směny. Holinky patřily k povinné výbavě první „kolonizátorů“ JM. Tato vybavenost se zlepšovala pomalu, ale počet obyvatel rostl rychle. 7. listopadu 1980 byla do sídliště přivedena trasa metra II.C .

Přestože sídliště nebylo původně plánováno tak, aby umožnilo výstavbu metra, tato kombinace dnes dobře funguje. První dvě stanice prodlouženého úseku trasy metra ale dostaly větší význam až po výstavbě Jižního Města II. Oproti jiným sídlištím v Praze i celé zemi je Jižní Město I považováno často za sídelní celek s horším životním prostředím. Z velké části je to dáno stářím domů i sporným urbanistickým řešením sídliště. Proto se v dnešní době radnice snaží život obyvatel zatraktivnit podporou programů kulturních center, jakými jsou například Chodovská tvrz, Klubka, Opatov, rozšiřováním sportovního zázemí nebo pořádáním velkých zábavných akcí (Balonstory, Opatovské korálky, Drakiáda). V rámci probíhajících regenerací se klade důraz na barevný vzhled fasád domů. Naopak sídliště Jižní Město II. tak špatnou pověst nemá, bylo lépe naplánováno, domy jsou od prvopočátku odlišeny barevně. Výhodou je také lepší dostupnost zeleně.

Historie sídliště Jižní Město I

Historie největšího sídliště v tehdejší ČSSR se začala psát v roce 1964, kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např.: dobrá dopravní dostupnost (12.7.1971 byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic), inženýrské sítě (napojení na elektrickou a plynovou síť, výstavba dálkového vodovodu ze Želivky. 1. září 1971 poprvé vyjely bagry a buldozery do ulic a polí Chodova a Hájů. Výstavba sídliště Jižní Město I (dále jen JM I) mohla začít; začala ale socialistickým tempem. Sídliště se paradoxně stavělo od východu, tedy dále od centra Prahy. Jako první se stavěly Háje.

Se stavbou bylo započato v roce 1973 (Plickovou ulicí) a v roce 1976 byla už část sídliště dokončená. Nutno podotknout, že při stavbě samotných betonových domů na JM I nebyl příliš brán ohled na estetický vzhled, což je ale typický znak pro všechny paneláky ze 70. let minulého století. Postupně přibývaly další obytné soubory jako např. Litochleby a Opatov.

Historie Jižního Města II

Rozkládající se ho výhradně na chodovském katastru, jehož výstavba byla zahájena v roce 1978. Při řešení tohoto celku se tvůrci řástečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání JM I. Je tvořen 5 soubory odlišenými barevně, které se neliší urbanistickou koncepcí. Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech 1979 - 1985,červený a zelený soubor v letech 1984 - 1988. Druhý hnědý soubor, ležící po druhé straně ulice Ryšavého se již velmi odlišuje od typických panelákových sídlišť, domy jsou nižší a je patrná snaha vyjít vstříc požadavkům kvalitního bydlení. Stavěn byl v letech 1989 - 1991. Sídliště JM II mělo být vzorným sídlištěm a proto byla již od začátku k dispozici určitá fungující občanská vybavenost, (o čemž si obyvatelé JM I mohli nechat jenom zdát).

 

článek byl převzat z www.wikipedie.org 

 
© 2014 www.jizak.eu
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.