Hlavní stránka arrow Příběhy z Jižáku arrow Jižák, Jižák, město snů. Zejména pro vychytralé devolopery a politiky
Víte, že...
Jižní Město (hovorově Jižňák nebo Jižák) je největší sídliště v Praze i v České republice. Leží na jihovýchodě Prahy v městském obvodu Praha 4 a tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Háje a Chodov. Od roku 1990 (vytvoření samosprávných městských částí v Praze) do roku 1994 se celá nynější městská část Praha 11 nazývala Praha-Jižní Město. Na sídlišti Jižní Město žije převážná část z více než 80 000 obyvatel městské části Praha 11.
 
Jižák, Jižák, město snů. Zejména pro vychytralé devolopery a politiky

Jižák, Jižák, město snů. Zejména pro vychytralé devolopery a politiky

1. února 2011  17:45

Čím je tak výjimečné pražské Jižní Město kromě toho, že jde o největší sídliště v Česku? Místní politici tam mají pod palcem volné obecní parcely za stamiliony přímo v centru čtvrti. Ty se nestačily zastavět, když sídlištní komplex v 70. letech vznikal. Kvůli své výhodné poloze jsou nyní cenné a bojují o ně developeři.

Pražské Jižní město. Ilustrační foto | foto: Aleš Berný, iDNES.cz

Na pražském Jižním Městě žije 83 tis&iac lidi. To je pouze o pár tisícovek méně, než mají například Pardubice. Jenže Jižní Město se ani zdaleka nepodobá klasickému městu. Na těch 83 tisíc obyvatel je zde asi šedesátka restaurací. Kostely? Tři. Kulturní centra? Tři. Knihovny? Dvě. Kino? Jediné. Divadlo? Žádné. Bazén? Žádný. “Jižák” se dosud nedostavěl a nachází se v něm množství lukrativních pozemků. O ty se nyní perou developeři, což dává nevídanou moc zdejším politikům, kteří touží držet palec nad obchody s pozemky za stamiliony.

Sídliště Jižní Město

V roce 2006 se proti sobě postavily dvě kliky ODS. Ta, která podporovala tehdejší starostku Martu Šorfovou, a ta, jež stála za jejím nástupcem Daliborem Mlejnským. Při snaze oslabit své odpůrce tu politici došli až tak daleko, že při hledání kompromitujících materiálů si zřejmě objednali soukromé detektivy agentury ABL nynějšího ministra dopravy Víta Bárty (VV). Podle informací, které v průběhu posledních měsíců shromáždila MF DNES, sledovala soukromá očka každodenní život Marty Šorfové i jejích dětí i dalších politiků, nezákonně nakupovala informace z neveřejných policejních databází a několik hlasitých odpůrců vedení radnice kdosi zmlátil. Obyvatelé začínají otevřeně mluvit o mafiánském městě.

Marta Šorfová skončila v roce 2006 po čtyřech letech ve funkci starostky i přesto, že jí voliči (jako pětce na kandidátce) dali nejvíce preferenčních hlasů. Starostou se stal Dalibor Mlejnský. “Je potřeba, aby tam nastoupil někdo tvrdší a dravější, s většími manažerskými schopnostmi. Paní starostka byla málo razantní při prosazování priorit strany,” vysvětlil tehdy rozhodnutí místopředseda pražské ODS a také stranická jednička na Jižním Městě Jiří Janeček.

Sídliště Jižní Město

Normalizační dědictví

Jižní Město je první ze tří měst založených za normalizace na periferii Prahy. Mělo být moderní zástavbou s vlastním centrem, službami i pracovními příležitostmi. Stavět se začalo roku 1973. Původní představa se změnila k nepoznání. Nepostavilo se centrum, šetřilo se na parkovacích domech, sportovištích, kulturních a společenských budovách, nevznikla náměstí ani bulváry s obchody a kavárnami. Oblast, jež se skládá ze čtvrtí Roztyly, Opatov, Chodov a Háje, zůstala noclehárnou pro desetitisíce Pražanů odjíždějících za prací jinam. “Jižní Město se mělo skládat z několika celků s vlastními centry. Z nich zůstala torza a obrovské volné plochy, které nyní mají velkou cenu,” potvrzuje autor vítězného návrhu na urbanistickou podobu čtvrti ze 60. let Jiří Lasovský. Právě tady leží začátek příběhu o nyní “provaleném” boji zdejších polistopadových politiků o moc.

Jižní Město, Praha - panely a kosmonauti

Ona zastavitelná místa se nacházejí vesměs blízko stanic metra. Jde o místa jednoduše dostupná autem díky nedaleké dálnici D1; o místa s kvalitním napojením na inženýrské sítě; o místa, na nichž stavitelé nemusí budovat plynová potrubí, vodovod ani silnice. Navíc jim - na rozdíl od vnitřního města - nekomplikují práci památkáři. A protože chybí jakákoli koncepce, co by kde mělo stát a jak to mělo vypadat, slibuje to potenciálním investorům nezřízenou svobodu. Tyto parcely radnice Jižního Města (oficiálně Prahy 11) buď spravuje pro magistrát, nebo patří přímo jí. Starosta Dalibor Mlejnský si po nástupu do úřadu nechal vypracovat přehled majetku městské části včetně pozemků, které nejsou efektivně využívány. A ty pak úřad začal prodávat zejména pro výstavbu bytů. “Přírodě i sobě nejvíc posloužíme, když přestaneme zastavovat volnou krajinu a zvýšíme intenzitu zástavby v městských uskupeních,” odůvodňuje to starosta na webu úřadu. Zní to logicky. Jenže: “Neexistuje koncepční dokument pro koordinaci urbanistického rozvoje, který by prošel standardním projednáváním s občany. Nejsou známy priority ani veřejný zájem,” uvedl architekt Karel Maier z ČVUT v časopise Jihoměšťan. “Tlak developerů na politiky je velký. Snaží se stavět bytové domy, maximálně kanceláře, což je ekonomicky výhodné. Není zájem budovat třeba divadla,” říká tvůrce původního návrhu čtvrti Lasovský.

Důkaz číslo 2: Lékařská karta Marty Šorfové

Divočině při nové výstavbě nahrává i skutečnost, že “Jižák” víceméně nadále zůstává anonymní noclehárnou a zdejší lidé se příliš nezajímají o dění kolem nich. A nemají na to ani čas, když večer přijedou metrem domů. Parčíky či parkoviště tak bez povšimnutí mění své majitele, bez povšimnutí se schvalují stavby a obyvatelé domů jen překvapeně sledují, jak jim před okny roste další budova. Zdejší územní plán totiž jen málo ploch označuje za parky, přestože nyní jako parky lidem slouží. Bez cavyků se tak na místě stávající zeleně může začít stavět.

Marta Šorfová, vedoucí sekretariátu hlavní kanceláře ODS.

No, nekup to

Zdejší občanská sdružení upozorňují na to, že radnice nezřídka prodává pod cenou. Například pozemek na Litochlebském náměstí – což je vlastně jen jeden velký kruhový objezd mezi paneláky – hodlá prodat soukromé firmě za 1 600 korun za metr čtvereční. “Běžná cena v okolí je kolem 8 300 korun za metr,” upozornil Zdeněk Kvítek ze sdružení Hezké Jižní Město. Takové cifry lze ověřit i na trhu realit. Třeba realitní agentura Eurobydleni.cz aktuálně prodává pozemek na Chodově pro stavbu rodinného domu za 9 240 korun za metr čtvereční. Těch až příliš přijatelných šestnáct stovek za metr zdejší úřad obhajuje znaleckým posudkem. Podezřelý je ovšem i výběr budoucího kupce. “Úřad sice vypsal výběrové řízení na prodej pozemku, ale dal uchazečům jen dva týdny na to, aby vytvořili studii na využití tohoto území. Podle mého názoru je tato doba velmi nedostatečná a zásadně ochudila Prahu 11 o opravdu hodnotné návrhy,” míní Jiří Štyler ze sdružení Chodov.

I některé další obecní parcely byly na Jižním Městě prodány za neobvykle nízkou cenu. Zatímco za pozemek pro výstavbu vilky na Hájích zaplatila nová majitelka 6 840 korun za metr čtvereční, sousední pozemek pro developera s plány na patnáctipatrový dům stál investora jen 2 630 korun za metr. Přitom se tyto výhodné nákupy pozemků uskutečňují se záměrem postavit na nich bytové domy, nezřídka rovnou mrakodrapy. Tedy projekty, na nichž investoři nejvíc vydělají. Třeba osmdesátimetrový byt v novostavbě se v této lokalitě běžně prodává za víc než 4,3 milionu korun.

Na Opatově, kousek od Litochlebského náměstí, architekt Lasovský navrhoval náměstí – jenže tady je buď už prodáno, těsně před prodejem či zatížené restitučními nároky. Své pozemky tu prodával i magistrát. “Bez výběrového řízení,”

Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský (vpravo) a šéf ODS Prahy 11 Jiří Janeček.

“Opatov je z pohledu územního plánu připraven k okamžitému zastavění. Záleží však především na vůli vlastníků pozemků. Praha 11 zde žádné pozemky nevlastní,” tvrdí starosta Mlejnský. Skutečnost je poněkud plastičtější: podle katastru nemovitostí je v této lokalitě několik soukromých parcel, ale většinu pozemků drží magistrát. A magistrát zpravidla dává své pozemky do správy městským částem. Pouze si vyhrazuje právo zasáhnout do řízení v případě, že je chce podřízená radnice prodat. Na magistrátu přitom měli v uplynulém volebním období politici z Jižního Města silný vliv. Dva z jedenácti radních byli právě odsud, což je ve městě složené ze čtyřiapadesáti městských částí unikát

Peníze do kasy, nebo do kapsy?

Občanská sdružení spatřují v dosavadní jasnou domluvu mezi politiky a developery. Radnice Prahy 11 krčí rameny – prý nemůže novým majitelům parcel diktovat, co mají stavět.

“Dalším motivem je možná provázanost mezi územním rozvojem a bohatými investory, kteří dokážou svou vděčnost prokazovat mnoha způsoby,” míní Radka Soukupová ze sdružení Hezké Jižní Město. Radnice jakoukoli korupci odmítá, ale přiznává, že investoři nedostávají pozemky a povolení na nich stavět zadarmo. Těží z toho prý ovšem celá čtvrť.

“Nutíme developery k doplnění jejich záměrů o občanskou vybavenost všemi prostředky, které umožňuje platná legislativa. Současný územní plán je však v tomto směru na straně developerů. Když sami nechtějí, tak nemusí. Praha 11 se proto od nich snaží získat peníze na řešení problémů, které sami způsobí. Jako příklad mohu uvést smlouvy, ve kterých získáváme od investorů peníze na rozvoj infrastruktury. Jak dobře víte, jsme za tyto smlouvy kritizováni a jsme obviňováni z korupce,” uvedl starosta Mlejnský.

Ilustrační foto

Například společnost Skanska, která tu staví komplex pro tři tisíce obyvatel, nemusela postavit žádné prostory pro veřejné využití. Jen poslala Praze 11 dar 19 milionů. Přitom když občané bojovali proti výstavbě, starosta Mlejnský je přesvědčoval, že v přízemí jednoho z domů bude školka. To byl argument, jenž rozhodl pro developera při výběrovém řízení. Nyní se už ví, že tu žádná školka nebude, prý by nesplňovala hygienické normy. Přednost dostalo fitness.

Na louce na okraji čtvrti kousek od metra Háje měl zase vyrůst domov seniorů, nakonec tu bude Central Group stavět opět byty. Mají být až v osmnáctipatrových domech. Přestože s tak vysokou zástavbou místní stavební úřad nesouhlasil, radní ji podpořili.

Možná, že radnice skutečně nemá jednoduchou pozici, když developeři nemají zájem přistupovat na podmínky politiků a dávají přednost bytovým domům a kancelářím před výstavbou společenských a kulturních center. Nebylo by pak rozumnější se před živelným prodejem snažit změnit územní plán, který by developerům více svázal ruce a umožnil úředníkům klást si přísnější podmínky?

Petr Švec MF DNES

 

 
© 2017 www.jizak.eu
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.